Klimatické důsledky jaderné války: Hlad pro dvě až pět miliard lidí

Autor: Martin Auer

Jak by klimatický dopad jaderné války ovlivnil globální výživu? Výzkumný tým vedený Lili Xia a Alan Robock z Rutgers University zkoumal tuto otázku. a Studovat byl právě publikován v časopise Přírodní jídlo zveřejněny.
Kouř a saze z hořících měst by doslova zatemnily oblohu, výrazně by ochladily klima a vážně by omezily produkci potravin. Modelové výpočty ukazují, že v důsledku nedostatku potravin v „omezené“ válce (např. mezi Indií a Pákistánem) mohou zemřít až dvě miliardy lidí a ve „velké“ válce mezi USA a Ruskem až pět miliard.

Výzkumníci použili modely klimatu, růstu plodin a rybolovu, aby spočítali, kolik kalorií bude k dispozici lidem v každé zemi ve druhém roce po válce. Byly zkoumány různé scénáře. „Omezená“ jaderná válka mezi Indií a Pákistánem by například mohla vstříknout do stratosféry 5 až 47 Tg (1 teragram = 1 megatuna) sazí. To by vedlo k poklesu průměrné globální teploty o 1,5 °C až 8 °C ve druhém roce po válce. Autoři však upozorňují, že jakmile jaderná válka začne, může být obtížné ji zadržet. Válka mezi USA a jejich spojenci a Ruskem – které dohromady drží více než 90 procent jaderného arzenálu – by mohla vyprodukovat 150 Tg sazí a pokles teploty o 14,8 °C. Během poslední doby ledové před 20.000 5 lety byly teploty asi o XNUMX °C nižší než dnes. Klimatické dopady takové války by pomalu ustupovaly a trvaly by až deset let. Ochlazení by také snížilo srážky v oblastech s letními monzuny.

Tabulka 1: Atomové bomby v městských centrech, výbušná síla, přímá úmrtí v důsledku výbuchu bomby a počet lidí ohrožených hladem ve zkoumaných scénářích

Tabulka 1: Případ kontaminace sazemi 5 Tg odpovídá předpokládané válce mezi Indií a Pákistánem v roce 2008, ve které každá strana použila 50 bomb velikosti Hirošimy ze svého tehdy dostupného arzenálu.
Případy 16 až 47 Tg odpovídají hypotetické válce mezi Indií a Pákistánem s jadernou výzbrojí, kterou mohou mít do roku 2025.
Případ s kontaminací 150 Tg odpovídá předpokládané válce s útoky na Francii, Německo, Japonsko, Velkou Británii, USA, Rusko a Čínu.
Čísla v posledním sloupci říkají, kolik lidí by hladovělo, kdyby zbytek populace byl krmen minimálně 1911 kcal na osobu. Předpoklad předpokládá, že se mezinárodní obchod zhroutil.
a) Číslo v posledním řádku/sloupci se získá, když se 50 % produkce krmiv převede na lidskou potravu.

Místní radioaktivní kontaminace půdy a vody v okolí výbuchů bomb je ze studie vyloučena, odhady jsou proto velmi konzervativní a skutečný počet obětí by byl vyšší. Náhlé, masivní ochlazení klimatu a snížený výskyt světla pro fotosyntézu („jaderná zima“) by vedly k opožděnému dozrávání a dodatečnému chladovému stresu v potravinářských rostlinách. Ve středních a vyšších zeměpisných šířkách by zemědělská produktivita utrpěla více než v subtropických a tropických oblastech. Stratosférické znečištění 27 Tg černého uhlíku by snížilo sklizeň o více než 50 % a výnosy rybolovu o 20 až 30 % ve středních a vysokých zeměpisných šířkách na severní polokouli. U jaderně vyzbrojených zemí Čína, Rusko, USA, Severní Korea a Velká Británie by se kalorická zásoba snížila o 30 až 86 %, v jižněji položených jaderných státech Pákistán, Indie a Izrael o 10 %. Celkově vzato, v nepravděpodobném scénáři omezené jaderné války by čtvrtina lidstva zemřela hlady kvůli dopadům změny klimatu; ve větší válce, pravděpodobnější scénář, by do dvou let zemřelo hlady přes 60 % lidí. .

Studie, to je nutné zdůraznit, se týká pouze nepřímých dopadů vývoje sazí jaderné války na produkci potravin. Válčící státy by se však musely potýkat s dalšími problémy, konkrétně se zničenou infrastrukturou, radioaktivní kontaminací a narušenými dodavatelskými řetězci.

Tabulka 2: Změna v dostupnosti potravinových kalorií v zemích s jadernými zbraněmi

Tabulka 2: Čína zde zahrnuje pevninskou Čínu, Hongkong a Macao.
Lv = plýtvání potravinami v domácnostech

Důsledky pro výživu však nezávisí pouze na způsobené změně klimatu. Modelové výpočty kombinují různé předpoklady o počtu použitých zbraní a výsledných sazí s dalšími faktory: Probíhá stále mezinárodní obchod, aby bylo možné kompenzovat místní nedostatek potravin? Bude výroba krmiv pro zvířata zcela nebo zčásti nahrazena výrobou potravin pro lidi? Je možné se plýtvání potravinami zcela nebo částečně vyhnout?

V „nejlepším“ případě kontaminace 5 Tg sazí by celosvětová sklizeň klesla o 7 %. V takovém případě by obyvatelstvo většiny zemí potřebovalo méně kalorií, ale stále by jich mělo dost na udržení pracovní síly. Při silnější kontaminaci by většina zemí střední a vysoké šířky hladověla, pokud by pokračovala v pěstování krmiva pro zvířata. Pokud se produkce krmiva sníží na polovinu, některé země střední zeměpisné šířky by stále mohly poskytovat dostatek kalorií pro své populace. Jedná se však o průměrné hodnoty a otázka distribuce závisí na sociální struktuře země a existující infrastruktuře.

Při „průměrné“ kontaminaci sazí 47 Tg by bylo možné zaručit dostatek potravinových kalorií pro světovou populaci pouze v případě, že by výroba krmiva byla převedena na 100% produkci potravin, nedocházelo k plýtvání potravinami a dostupné potraviny byly spravedlivě rozděleny mezi světovou populaci. Bez mezinárodní kompenzace by mohlo být adekvátně živeno méně než 60 % světové populace. V nejhorším studovaném případě, 150 Tg sazí ve stratosféře, by světová produkce potravin klesla o 90 % a ve většině zemí by rok dva po válce přežilo pouze 25 % populace.

Zvláště silný pokles sklizně se předpovídá u významných vývozců potravin, jako je Rusko a USA. Tyto země by mohly reagovat omezením exportu, což by například pro země závislé na dovozu v Africe a na Blízkém východě mělo katastrofální důsledky.

V roce 2020, v závislosti na odhadech, trpělo podvýživou 720 až 811 milionů lidí, ačkoli potravin bylo celosvětově vyprodukováno více než dost. Díky tomu je pravděpodobné, že ani v případě jaderné katastrofy by nedocházelo ke spravedlivé distribuci potravin v rámci zemí ani mezi nimi. Nerovnosti vyplývají z klimatických a ekonomických rozdílů. Velká Británie by měla silnější pokles sklizně než například Indie. Francie, která je v současnosti vývozcem potravin, by v nižších scénářích měla potravinový přebytek kvůli narušení mezinárodního obchodu. Austrálii by prospělo chladnější klima, které by bylo vhodnější pro pěstování pšenice.

Obrázek 1: Příjem potravy v kcal na osobu a den v roce 2 po kontaminaci sazemi z jaderné války

Obrázek 1: Mapa vlevo ukazuje potravinovou situaci v roce 2010.
Levý sloupec ukazuje případ s pokračujícím krmením hospodářských zvířat, prostřední sloupec ukazuje případ s 50 % píce pro lidskou spotřebu a 50 % pro píci, pravý ukazuje případ bez hospodářských zvířat s 50 % píce pro lidskou spotřebu.
Všechny mapy jsou založeny na předpokladu, že neexistuje mezinárodní obchod, ale že potraviny jsou v rámci země distribuovány rovnoměrně.
V oblastech označených zeleně mohou lidé získat dostatek jídla, aby mohli pokračovat ve svých fyzických aktivitách jako obvykle. V regionech označených žlutě by lidé hubli a mohli by dělat jen sedavé zaměstnání. Červená znamená, že příjem kalorií je nižší než bazální metabolismus, což vede ke smrti po vyčerpání tukových zásob a spotřebovatelné svalové hmoty.
150 Tg, 50 % odpadu znamená, že 50 % potravin, které se jinak v domácnosti vyhodí, je k dispozici pro výživu, 150 Tg, 0 % odpadu znamená, že všechny jinak vyhozené potraviny jsou k dispozici pro výživu.
Grafika od: Globální potravinová nejistota a hladomor v důsledku omezené produkce plodin, mořského rybolovu a živočišné výroby v důsledku narušení klimatu v důsledku vstřikování sazí z jaderné války, CC BY SA, překlad MA

Alternativy ve výrobě potravin, jako jsou odrůdy odolné proti chladu, houby, mořské řasy, proteiny z prvoků nebo hmyzu a podobně, nebyly ve studii uvažovány. Zvládnout přechod na takové zdroje potravy včas by bylo ohromnou výzvou. Studie také odkazuje pouze na dietní kalorie. Ale i lidé potřebují bílkoviny a mikroživiny. Tolik zůstává otevřeno pro další studium.

Nakonec autoři ještě jednou zdůrazňují, že důsledky jaderné války – byť omezené – by byly pro globální potravinovou bezpečnost katastrofální. Dvě až pět miliard lidí by mohlo zemřít mimo dějiště války. Tyto výsledky jsou dalším důkazem toho, že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést.

Titulní foto: 5. listopadu přes deviantART
Skvrnitá: Verena Winiwarter