lidská práva

Lidská práva jsou v dnešní společnosti samozřejmostí. Ale pokud jde o jejich definování, pro mnohé z nás je to obtížné. Ale co jsou to vlastně lidská práva? Lidská práva jsou práva, na která má každá lidská bytost stejné právo, protože je člověkem.

Vývoj 

V roce 1948 tehdejších 56 členských států OSN poprvé definovalo práva, na která by měl mít nárok každý na světě. Tak vznikl nejznámější dokument o lidských právech „Všeobecná deklarace lidských práv“ (UDHR), který zároveň tvoří základ pro mezinárodní ochranu lidských práv. Dříve byla otázka lidských práv pouze záležitostí příslušné národní ústavy. Motivací regulace na mezinárodní úrovni bylo zajistit bezpečnost a mír po dvou světových válkách.

V tomto prohlášení bylo stanoveno 30 článků, které by se poprvé v lidské historii měly vztahovat na všechny - bez ohledu na národnost, náboženství, pohlaví, věk atd. Důležitými prvky UDHR jsou například právo na život a svobodu, zákaz mučení, Otroctví a obchod s otroky, svoboda projevu, svoboda náboženského vyznání atd. V roce 1966 vydala OSN také dvě další dohody: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Spolu s UDHR tvoří „mezinárodní listinu lidských práv“. Kromě toho existují další úmluvy OSN, jako je Ženevská úmluva o uprchlících nebo Úmluva o právech dítěte.

Rozměry a povinnosti související s lidskými právy

Jednotlivá lidská práva z těchto dohod lze v zásadě rozdělit do 3 dimenzí. První dimenze zobrazuje všechny politické a občanské svobody. Dimenzi dva tvoří hospodářská, sociální a kulturní lidská práva. Kolektivní práva (práva skupin) zase tvoří třetí rozměr.

Adresátem těchto lidských práv je individuální stát, který musí dodržovat určité povinnosti. První povinností států je respektovat lidská práva, to znamená, že státy musí respektovat lidská práva. Povinnost chránit je druhou povinností, kterou musí státy dodržovat. Musíte zabránit porušování lidských práv a pokud již k porušení došlo, musí stát poskytnout odškodnění. Třetí povinností států je vytvářet podmínky pro realizaci lidských práv (záruční povinnost).

Další předpisy a dohody

Dodržování lidských práv kontroluje kromě států také Rada pro lidská práva v Ženevě a řada nevládních organizací (např. Human Rights Watch). Human Rights Watch využívá mezinárodní veřejnost k upozorňování na porušování lidských práv na jedné straně a k vyvíjení tlaku na politické činitele na straně druhé. Kromě mezinárodně regulovaných lidských práv existují další regionální dohody a instituce v oblasti lidských práv, například Evropská úmluva o lidských právech a Evropský soud pro lidská práva, Africká charta lidských práv a práv národů a Americká úmluva o lidských právech.

Lidská práva jsou důležité dlouho prosazované zásady. Bez nich by neexistovalo právo na vzdělání, svoboda projevu nebo náboženství, žádná ochrana před násilím, pronásledováním a mnoho dalšího. Navzdory dalekosáhlé koncepci lidských práv dochází k porušování lidských práv každý den, a to i v západních zemích. Mezinárodní pozorování, odhalování a hlášení takových incidentů provádějí především nevládní organizace (zejména Amnesty International) a ukazuje, že i přes zavedení práv je nezbytná odpovídající kontrola dodržování předpisů.

Foto / video: Shutterstock.